Volby budou nehledě na poničené obce a ztracené občanky. Povodeň ale podle politologa nepřepíše volební výsledky

Nejen z Opavy, ale také ze Zátoru nebo z Krnova se v průběhu týdne hlasitě ozývaly prosby o odložení voleb. Opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO) vyzval dopisem vládu, aby vyhlásila nouzový stav a odložila krajské a senátní volby v zaplavených oblastech. „Lidé skutečně nemají možnost jít k volbám a jsou mimo. Nemusí mít ani doklady. Potřebujeme, aby fungovaly sociální služby, nemocnice a tak dále, a ne aby se řešilo, jak připravujeme volby,“ naléhal ve středu v České televizi. 

V Opavě se řeka Opava rozlila do sídlišť a mezi domy v neděli. Ze svých obydlí musely odejít tisíce lidí a některé zatopené školy a školky, ve kterých bývají volební místnosti, opavané nemají šanci připravit. Podle primátora Navrátila městu také chybí volební lístky a polovina lidí, kteří by měli sedět ve volebních komisích.

Podobně to mají i v Zátoru, v jedné z nejvíce zasažených obcí v kraji. Kvůli povodni v malé vesnici mezi Bruntálem a Krnovem stále nejde elektřina a vypadává mobilní signál. „Zařizovat volby má paní, co je v povodňové komisi. Potřebujeme nakrmit lidi a zařídit, aby začali bydlet,“ popsala své současné problémy pro server Aktuálně místostarostka Zátoru Jiřina Míčková (SNK). Zatímco starosty a primátory podpořil i prezident Petr Pavel, ani jeden z hejtmanů postižených krajů nouzový stav nechtěl.

Vláda tak rozhodla, že volby proběhnou v pátek a v sobotu v řádném termínu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to později zdůvodnil i tím, že o vyhlášení nouzového stavu, jenž by umožnil volby posunout, primátor Opavy zažádal teprve ve středu, tedy v době, kdy se situace začala do jisté míry uklidňovat a do voleb zbývaly dva dny. To by podle něj bylo napadnutelné u soudu a tím by se daly zpochybnit i odložené volby jako takové. Místní tak budou vedle vyklízení budov, vysoušení a opravování svých domovů, zároveň rozhodovat, komu hodí svůj hlas a kdo povede kraj následující čtyři roky.

Legitimita voleb

Přestože rozhodnutí vlády se některým obcím a městům nelíbí, podle politologa Michala Pinka z Masarykovy univerzity v Brně jde v současnosti o lepší ze dvou nevyhovujících řešení. „Kdyby se volby odložily, bylo by to více nedemokratické a problematické než to, že proběhnou za horších procesních podmínek,” domnívá se Pink.

Je to podle něj proto, že krajské volby se konají v jednu chvíli na celém území České republiky. „Drtivá většina občanů, kteří mohou a chtějí volit, jsou připraveni volit v řádném termínu. Naopak situace, kdy by dostala prostor tak výrazná menšina, kterou tvoří občané zasažených obcí, může být nástroj, který zpochybňuje volby,“ říká politolog.

Počet obcí, které nyní kvůli povodním potřebují pomoc se zajištěním voleb, je malý. Podle ministra Rakušana jde o třicet pět samospráv, které představují asi dvě stě volebních okrsků. Pro srovnání - v Česku je celkem přes šest tisíc obcí, které jsou rozděleny na čtrnáct tisíc okrsků. 

„Pokud máte takové množství okrsků a dvě stě z nich je zasažených, tak je evidentní, že ten zásah není takový, abyste kvůli tomu museli odkládat volby,“ myslí si ústavní právník z Karlovy univerzity Jan Kysela. „Jinými slovy, bylo by neférové nabourat běžný proces voleb pro miliony lidí kvůli pár desítkám tisíc voličů,“ dodává politolog Pink.

Ministr vnitra navíc i po návštěvě poničených obcí v Moravskoslezském kraji opakovaně ujišťuje, že stát je schopný zajistit regulérní průběh voleb. Ministerstvo zorganizuje v pátek a sobotu hlasování v pěti obcích, které by to samy nezvládly. Další dvě desítky obcí zajistí hlasování s komplikacemi, ale víceméně vlastními silami, řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Hasiči a úředníci místo volební komise 

Starost o zničené domy, zahrady, pole a své okolí není to jediné, co může voliče vzdálit od volebních uren. Řada z nich přišla kvůli velké vodě také o své doklady. 

Ministerstvo vnitra těmto lidem přislíbilo vyřízení nových občanek zdarma ve zrychleném řízení s tím, že jim je dodá zpátky ještě před začátkem voleb. Ale mělo to háček. Nabídku ministerstvo oznámilo teprve ve středu dopoledne a zájemci měli jen pár hodin na vyřízení žádosti na obecním úřadě obcí s rozšířenou působností.

V případě Moravskoslezského kraje šlo pouze o úřady v Českém Těšíně, Krnově, Opavě, Orlové a Ostravě. Vzhledem k tomu, že ještě ve středu se z některých obcí dalo dostat jen obtížně a veřejná doprava nefungovala, mohl být takový přesun pro voliče nereálný. Podle informací České televize nakonec této možnosti využilo více než sto lidí.

A i když se nakonec podaří lidem k volbám dostat, problém může nastat ve volebních místnostech, protože chybí členové komisí. V takovém případě by měli starostové jmenovat komisaře do počtu zákonného minima, tedy i lidi bez školení. Ministerstvo vnitra ve speciálních pokynech k volbám v povodněmi zasažených obcí uvádí, že členové komisí nemusí mít v obci trvalý pobyt, takže si mohou vypomáhat lidé ze sousedních vesnic navzájem. Do komisí mohou jmenovat třeba i hasiče, studenty a zaměstnance katastrálních úřadů. 

V krajním případě může podle pokynů jedna komise obsluhovat dva volební okrsky v jedné místnosti. „Musí být k dispozici dvě volební schránky, dva výpisy ze seznamu voličů. Komise musí pečlivě dbát, aby volič vhodil hlas do správné volební schránky podle okrsku, do kterého patří,“ zní v pokynech.

„Kdybych měl v tuto chvíli na starosti komise, tak nasadím všechny možné dostupné prostředky, včetně hasičů, vojáků, nebo kohokoliv, aby ty volby proběhly maximálně možným způsobem tak, jak původně proběhnout měly,“ říká Pink. Věří, že je možné, aby ve dnech voleb odvolil každý, kdo o to má zájem. 

To vše však musí obecní úřady řešit při odklízení škod, zajišťování energií, tepla, pitné vody, potravin a dalších základních potřeb svých obyvatel. 

Podle starosty Krnova Tomáše Hradila se povodně jednoznačně promítnou do volební účasti v jeho městě. „Lidé se snaží dostat bláto ze svých pozemků. Když se teď projedete po Krnově, tak přestože naše technické služby taky pracují do vyčerpání, tak je z něj teď jedna velká skládka. Před každým domem vidíte spoustu odpadu. Postupně se to snažíme odvážet a lidé prostě pracují,“ zdůvodňuje pro Seznam Zprávy s tím, že „na volby teď nikdo nemá náladu“.

Hasič s urnou pro napadnutí voleb nestačí

„Pokud vláda věří, že je schopna s dostupným personálem a třeba s hasiči zorganizovat volby, přestože běžná volební struktura bude fungovat hůř, tak se nedivím, že nesáhli k odkladu,“ říká právník Kysela. Dodává ale, že pokud by vláda vyhlásila nouzový stav, aby posunula volby, nešlo by o mimořádnost. V minulosti totiž vlády s tímto nástrojem nakládaly i při mírnějších situacích. 

“Povodňové nouzové stavy se vyhlašovaly při srovnatelném zasažení území České republiky nebo možná dokonce menším. Nouzový stav byl ostatně vyhlášený i kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků, kde se to zdůvodňovalo v zásadě jenom tím, že potřebujeme aktivovat policisty i mimo běžnou pracovní dobu, aby mohli dávat nějaká kvazi víza do pasů. Nouzový stav by tedy nesporně obstál i v tomto případě,” domnívá se Kysela.

V případě, že by chtěl někdo volby napadnout u soudu, nestačilo by podle Kysely argumentovat tím, že byly nestandardní, ale muselo by jít o hrubé porušení zákona, které vedlo k jinému volebnímu výsledku.

Jako příklad uvádí situaci, kdy by někdo napadnul to, že místo členů komise za lidmi chodili s volební urnou hasiči. Samotný fakt, že neproškolený hasič jde s urnou za občany pro volební lístky, podle něj soud neshledá za hrubé porušení voleb, které by ovlivnilo výsledky hlasování. „Někdo by musel říct, že právě to, že hasiči nahradili práci okrskové komise, vedlo k vyššímu riziku, že bylo ovlivněné hlasování. To se dá ale tvrdit i u členů volební komise,“ míní.

Podle Kysely se zpravidla u soudů napadají průběhy volebních kampaní nebo způsob, jakým byly nebo nebyly započítávány preferenční hlasy. “Zatím se asi nikdy nestalo, že by si někdo stěžoval na organizaci voleb, prostě proto, že probíhají v jiných podmínkách,“ vysvětluje právník. 

Zda si někdo po volbách bude stěžovat, bude podle Kysely záležet na volebních výsledcích. „Pokud vyhraje někdo, kdo si myslí, že vyhrát má, tak si asi stěžovat nebude. Pokud bude mít pocit, že měl mít víc hlasů, tak si třeba stěžovat bude. Ve chvíli, kdy vám významným způsobem poklesne volební účast oproti tomu, na jakou jsme byli zvyklí v krajských volbách, třeba ze čtyřiceti procent na osmnáct, tak to samozřejmě zamává s volebními výsledky,“ uvádí Kysela.

Ovlivní povodeň výsledky voleb? 

Krajské i senátní volby pravidelně lákají poměrně nízký počet voličů. V roce 2020 přišlo k urnám jen necelých 38 procent z nich. V Moravskoslezském kraji byla dokonce volební účast s 32,7 procenta vůbec nejnižší v Česku. 

I to Pink považuje za jeden z argumentů, proč volby neodkládat. „Jak moc je legitimní vycházet vstříc ani ne třetině populace, když zbylé dvě třetiny dělají něco úplně jiného?“ pokládá řečnickou otázku.

Podle něj povodně výrazně neovlivní rozhodnutí občanů, komu hlasy ve volbách hodit. „Dlouhodobě víme, že voliči vnímají celostátní politiku jako důležitou a promítají ji do své volby na krajské úrovni. Není to tedy tak, že by nám teď povodně překreslily volební mapu,“ říká Pink.

V nejvíce zasažených oblastech na severu Moravy a ve Slezsku v minulých krajských volbách dominovala podpora hnutí ANO. Tamní občané teď mají stížený přístup k volbám. „To, koho v tamních lokalitách volí nebo nevolí, není až tak důležité jako to, že máme volby, které nějakým způsobem vychází z legislativních pravidel. A dodržovat ta pravidla je daleko důležitější, než že volí Petra nebo Pavla,“ uzavírá.