Rozdíly ve vzdělávání mezi českými kraji jsou tématem desítky let. Proč se však mohou výsledky škol, které jsou si blízko, ale mají jiného zřizovatele, tak výrazně lišit? Ptali jsme se Jana Zemana z PAQ Research, organizace, která se dlouhodobě věnuje vlivu socioekonomických faktorů na vzdělávání.
Malotřídní škola v Heřmanicích u Oder jako centrum komunitního života obce. Proti tomu největší škola v lokalitě, která pracuje se stovkami žáků z různých prostředí. Jak probíhá vzdělávání v ekonomicky znevýhodněných Odrách a jakou roli hraje dostupnost bydlení v procesu vzdělávání dětí?
Blízkost rodiny, klidnější a levnější život nebo práce. To jsou některé z důvodů, proč se do Moravskoslezského kraje vrátili vzdělaní, zkušení a úspěšní rodáci. Přitom dříve o návratu do regionu vůbec neuvažovali. Jak se jim dnes v kraji žije?
Moravskoslezský kraj platí v době voleb statisíce za propagaci hejtmana Josefa Bělici (ANO). S mediálním domem Vltava Labe Media a Radiem Čas uzavřel smlouvy v hodnotě čtyři sta tisíc na rozhovory s hejtmanem. „Je to na hraně, ale ne proti pravidlům,“ říká expert na politický marketing Otto Eibl.
Vláda nevyslyšela starosty obcí, které nejvíce postihla povodeň, aby odložila krajské volby. Ty tak budou v řádném termínu v pátek a v sobotu. Jde o demokratické rozhodnutí? A může někdo kvůli povodni zpochybnit volební výsledky? Ptáme se politologa Michala Pinka a ústavního právníka Jana Kysely.
Zastupitelům Moravskoslezského kraje se za poslední čtyři roky nepodařilo zvrátit odchod lidí, povedlo se jim ale čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace, míní politolog Lukáš Vomlela ze Slezské univerzity v Opavě. V rozhovoru přibližuje některé kandidáty i to, k čemu jsou kraje dobré.
Jaký je život na vnitřních českých periferiích? Na Odersku jsme hledali odpovědi na otázky, proč v těchto oblastech někteří lidé zůstávají a jiní odcházejí. Zároveň jsme se pokusili pochopit, jak místní vnímají svou situaci v kontextu regionálního i celostátního rozvoje a rozhodování.
Od největší odvetné akce nacistů ve Slezsku uběhlo 80 let. Životická tragédie zůstává plná mýtů a nevyřešených otázek. „Jde o příklad, kam může vést nacionální běsnění,“ říká v rozhovoru pro Okraj historik Michal Stehlík. Odkaz události je teď ohrožen plánovanou výstavbou silnice skrz pomníky obětí.
Továrna na baterie do elektromobilů, která má vyrůst v Dolní Lutyni, by podle státu měla být ohleduplná k okolí a investor údajně zajistí ochranu přírody. Na příkladech z ciziny se ale ukazuje, že tyto firmy tají ekologické havárie a odebírají velké množství vody.
V Dolní Lutyni má vzniknout strategický projekt z oblasti automobilového průmyslu. Stát zatím stále tají, jaká firma za možnou investicí stojí, v médiích se spekuluje o jihokorejském Samsungu. V jiných zemích už výroba „pohonu” pro elektroauta funguje, s nezaměstnaností ale příliš nehýbe.
Dobrá budoucnost hutě? Určitě ne. Některými tolik vzývaný vstup státu do „enháčka“ je jistě nejjednodušším a nejpohodlnějším řešením, šlo by ale jen o drahé a zbytečné prodlužování klinické smrti.
Agónie vytunelované huti Liberty vrcholí. Otázka je, proč management majitele Sandžíva Gupty nechal situaci takhle vyhrotit a co bude s hutí dál.
Radnice Mariánské Hory a Hulváky rozhodla o vystěhování kolonie Bedřiška kvůli špatnému stavu domů a kanalizace, který neumožňuje plánovanou revitalizaci. Starosta Hujdus informuje nájemníky dopisy. Místní obyvatelé se bouří a tvrdí, že jde o přípravy na novou výstavbu místo jejich obydlí.
V Radvanicích loni výrazně ubylo dní, kdy hodnoty polétavého prachu ve vzduchu překračovaly denní limity. Lépe se ale dýchalo v celé Ostravě a okolí. Za poslední zimy téměř bez smogu na Ostravsku může i změna klimatu. Koksovna v Přívoze chystá projekt odsávání emisí.
Jsou to už čtyři roky od chvíle, kdy se město domluvilo s místní komunitou na záchraně kolonie Bedřiška. Od té doby radnice zaplatila několik studií, plány na vybudování infrastruktury i stavby nových domů ale zůstávají jen na papíře. Budoucnost ostravské kolonie je tak nejistá.
V Dolní Lutyni na Karvinsku se rozjíždí investiční projekt gigafactory. Stát se pod záminkou ekonomického rozvoje rozhodl prozkoumat a případně připravit téměř třísethektarové území. Vláda už činí první kroky - oblast chce pozměňovacím návrhem zařadit mezi strategickou infrastrukturu.
Reportáže
Petr Šiška, umělec a třinecký zastupitel za vládní Osobnosti pro Třinec, předsedá dozorčí radě akciové společnosti Šlágr klub. Ta aktuálně čelí kritice za nabídku pochybných investic na televizi Šlágr. Podle politika nejde o nic nestandardního, přestože experti označují jednání firmy za neetické.
Analýzy
V polském Krakově se citelně zlepšilo ovzduší. Změně pomohl zákaz topit uhlím a dřevem. Strategie by mohla inspirovat i Ostravu. Ta se stále objevuje na předních příčkách nejznečištěnějších měst. V Polsku se proti smogu spojili občané i politici. V Ostravě se čeká na dopad zákazu nejstarších kotlů.
Reportáže
Diamo nemá zkušenosti s těžbou plynu, plánuje ji ale na území bývalého dolu Frenštát. Chce skrze vrty do podzemí pumpovat pod velkým tlakem roztok neznámého složení. Česko v minulosti používání této metody rizikové pro životní prostředí "zmrazilo". Obce se o záměru Diama dozvěděly náhodou.
Reportáže
Jsou v deváté třídě a dělají výzkum, za který by se nemuseli stydět ani vědci na akademické půdě. Tři kamarádi z Bruntálska od roku 2021 zkoumají znečištění místního potoka. Uspěli v mezinárodní soutěži a starostka jim přislíbila, že nechá postavit čističku odpadních vod.
Analýzy
Zelená ocel. To měla být budoucnost ostravských hutí, s níž do regionu v roce 2019 přišel podnikatel Sandžív Gupta. Stále jasnější ale je, že tahle „hra na greensteel“ byla spíš jen rétorickým cvičením a huť na bezemisní výrobu není ani po pěti letech vůbec připravena.
Analýzy
Podle vedení města ruší spánek obyvatel v letní Ostravě především akce, které nedostaly výjimku z dodržování nočního klidu. Město se proto rozhodlo požádat o zvýšení pokuty za rušení nočního klidu. Teď je to 10 tisíc korun, což se podle primátora pořadatelům vyplatí zaplatit.
Analýzy
Jak to vidí management ostravských hutí ⬇ Ve prospěch společnosti Liberty Ostrava bylo vyhlášeno všeobecné moratorium na „preventivní restrukturalizaci“ (dále jen „všeobecné moratorium“), které jí má poskytnout čas, aby mohla svůj optimalizační plán detailně prodiskutovat se svými věřiteli. Všeobecné moratorium se bude týkat všech věřitelů společnosti Liberty Ostrava a poskytne jim
Analýzy
„Hele, už je pozdě, přátelé“ ⬇ Už jako zastupitel Tomáš Macura loni na zářijovém zasedání ostravského zastupitelstva popisoval, že pořadatelé venkovních akcí, kteří si požádali o výjimku z dodržování nočního klidu, v minulosti nesouhlasili s tím, kdy by měli s koncerty končit. „Vždycky se naběhlo v lednu, kdy město vydalo nějakou
Reportáže
Škrtnout dvě písmena a z ulice komunistického ministra průmyslu může být ulice světoznámého malíře. Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě, pojmenované po nepříteli minulého režimu a demokratickém umělci a politikovi, zažádalo o změnu jména ulice, na které sídlí - z Gustava Klimenta na Gustava Klimta. Místní to hodnotí jako dobrý
Reportáže
Už dva roky se pravidelně objevují zprávy o možném stěhování lidí z kolonií finských domků v kraji. Největší bytový fond ve střední Evropě, firma Heimstaden, řeší, jak s dřevostavbami, které mají desítky let po konci původně odhadované životnosti, naložit. Ředitel společnosti Jan Rafaj přiznává nedostatky v komunikaci s nájemníky. Podle
Chceme znát vaše názory, postřehy, komentáře. Zakládáme proto komunitu na platformě Discord, kde je s námi můžete sdílet. Připojit se můžete na následujícím odkaze: Připojte se k nám tady! Proč by vás to mělo zajímat? Budete mít bezprostřední přístup k nám a naši práci. Hodláme s vámi sdílet publikovatelné informace
Žurnalistika dnes není již jen o publikaci informací, ale též o komunikaci s publikem. Nová redakce Okraj proto bude pořádat i workshopy zaměřené na mediální vzdělávání či debaty. Cílem je být v užším kontaktu se čtenáři a přiblížit jim nejen jednotlivá témata, ale i pozadí novinářské profese. Tuto aktivitu začne
V Ostravě 7. února 2024 - Na mapě regionální žurnalistiky v Česku se objevila nová tečka - v Moravskoslezském kraji vznikl web Okraj.cz. Zaměří se na publicistiku a pátrací žurnalistiku. Projekt založili tři novináři, kteří se do rodné Ostravy vrátili po letech strávených v celostátních médiích v Praze. Společně