Ovzduší na Ostravsku pomáhá klimatická změna. Koksovna chystá „digestoř“ na emise

Je to rekord. Tak málo dní, kdy byly překročené limity prachu v ovzduší v Radvanicích ještě meteorologové nezaznamenali. Až loni. Podle zákona může být limit hrubých prachových částic ve vzduchu, označovaných jako PM₁₀, překročený 35 dní v roce - v Radvanicích to bylo loni „jen“ šestnáct dní. V minulosti šlo o mnohem vyšší čísla, například před třemi lety to bylo 58 dní a v roce 2015 téměř sto dní. V oblasti, která je dlouhodobě nejznečištěnější v Česku, to bylo podle místních cítit. Lidem se ale v roce 2023 dýchalo lépe v celé Ostravě a okolí. Svou zásluhu na tom má i klimatická změna.

Konečně jsme se dočkali

Na otázku „Jak se vám teď dýchá?“ odpovídají obyvatelé Radvanic úsměvem. „Konečně jsme se dočkali. Po šedesáti letech, co tady bydlíme. Představte si, že jsem od Vánoc ještě ani nemyla okna,“ chlubí se na konci dubna žena, která bydlí na ulici Nad Obcí, nedaleko od meteorologické stanice, jež každoročně naměří nejšpinavější vzduch v Ostravě.  

Její sousedka, Eliška Kubačáková, která má dům ještě trochu výše na kopci za Těšínskou ulicí, si současný stav ovzduší také pochvaluje. „Teď se nám dýchá perfektně a užíváme si to. Už loni jsme velice intenzivně zaznamenali změnu - v zimě byl čistý sníh, mohla jsem věšet prádlo venku, nemusela jsem uklízet terasu,“ říká žena, která v Radvanicích bydlí patnáct let a o místní ovzduší se podle svých slov vždy zajímala. 

Líbí se jí také, že utichl hluk, který místní slyšeli hlavně v noci. „Pořád tam něco vypouštěli, třískali, vylévali,“ popisuje, jak se spalo vedle huti Liberty. Ta od loňského roku, kdy v ní vyhasla poslední vysoká pec, stojí.

Také obyvatelky rodinných domků na Dalimilově ulici si všimly změny. „Lidem, kteří tam pracují, to nepřeji, ale pro nás je to lepší,“ kýve hlavou žena, která ve slunném dni okopává zahradu a vzpomíná, že když tady její maminka před sedmdesáti lety vykopala petržel a oklepala ji, ze zelených lístků padal černý prach.

Starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), který je také městským radním pro životní prostředí, vnímá, že se v obvodu lépe dýchá a přičítá to právě situaci v huti Liberty. „Ukazuje se, že samotný útlum má velice významný vliv na zlepšení životního prostředí. Kdyby tam stála moderní ocelárna, kterou různí majitelé huti slibují posledních třicet let, tak bychom měli čistší ovzduší,“ míní. K tomu ale zřejmě jen tak nedojde, jak jsme psali dříve.

Podobný vzduch jako jinde v Ostravě

Že je huť velkým zdrojem znečištění vzduchu v Radvanicích potvrdili meteorologové v roce 2021, kdy podrobně zkoumali, co konkrétně stojí za špinavým ovzduším v Ostravě. Odborníci při unikátním výzkumu zkombinovali několik metod. Vzorky při měření ovzduší odebírali celý rok každý třetí den, častěji v zimním období. Kromě toho sledovali také koncentrace znečišťujících látek v půdě a na povrchu silnic. 

Rozklíčovat, jaký konkrétní zdroj nejvíce znečišťuje vzduch, není jednoduché bez podrobného výzkumu. Látky, které vychází z průmyslových komínů, z komínů domácností či výfuků aut, se míchají v ovzduší, dávají vzniknout dalším substancím, navíc vše ovlivňuje počasí, směr a rychlost větru nebo rozptylové podmínky. 

Díky zmíněnému zkoumání přišli meteorologové na to, že v okolí měřící stanice v ulici Nad Obcí měla huť na svědomí čtvrtinu veškerého polétavého prachu, tedy částic PM₁₀. Především šlo o látky, které vznikají při výrobě surového železa a oceli, ale také o prach ze skladování strusky a vápna. 

Z koksoven Liberty pak pocházely až dvě třetiny z celkového množství znečištění benzo(a)pyrenem, což je rakovinnotvorná látka, která vzniká především spalováním uhlí. Zbývající třetina připadla na místní, kteří uhlím topí. V okolí huti, kde je úroveň znečištění benzo(a)pyrenem větší než pět nanogramů na metr krychlový (limit je jeden nanogram), žije podle meteorologů asi 8 400 obyvatel, v oblasti s více než osmi nanogramy to je asi 860 lidí. 

Odborníci ale zatím nemohou přesněji vyhodnotit, jak odstavení koksoven a vyhasnutí vysoké pece pomohlo kvalitě ovzduší v Radvanicích. „Pokud jde o hrubý prach, významnější změna mohla nastat až po zastavení provozu ocelárny a aglomerace (provoz, kde se spéká ruda a další suroviny pro výrobu železa - pozn. red.), tedy po polovině prosince. Na koncentrace v ovzduší má největší vliv počasí, zásadně záleží na směru a rychlosti větru. Je potřeba počkat, až se vystřídají podstatné typy meteorologických situací. Odhadujeme, že je potřebný minimálně půlrok,“ tvrdí Radim Seibert z oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. 

Podle něj se zastavení většiny provozů Liberty projeví tak, že klesne znečištění prachem i benzo(a)pyrenem. Díky zmíněnému měření meteorologové odhadují, že by hodnoty polétavého prachu mohly klesnout v místě až o čtvrtinu a benzo(a)pyrenu o dvě třetiny. Takže Radvanice pak na tom mohou být, co se kvality vzduchu týče, podobně, jako jiné části Ostravy. 

Plus klimatické změny

O zlepšení kvality ovzduší mluví i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jeho předběžná zpráva o kvalitě ovzduší v roce 2023 uvádí, že se loni dýchalo lépe v celém Česku. Pomohlo tomu méně znečišťujících látek ve vzduchu i příznivé počasí. A to i přesto, že kvůli vyšším platbám za energie lidé více vytápěli různými pevnými palivy. „Pokračující obnova kotlů v domácnostech a jejich přechod k alternativnímu způsobu vytápění, jako jsou solární panely či tepelná čerpadla, velice pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na výslednou kvalitu ovzduší,“ hodnotí meteorologové.

Podobně jako v Radvanicích, kde byly limity překročeny jen šestnáct dní z roku, na tom byli loni i ve Věřňovicích v Dolní Lutyni, kde meteorologové naměřili „jen“ 17 dní, kdy polétavý prach ve vzduchu překročil denní limit. Například v Karviné to byly jen dva týdny z roku, v Přívoze třináct dní. I tato místa v minulosti překračovala zákonný limit o mnoho desítek dní.

Na druhou stranu je nutné dodat, že jde o nejhorší výsledky v republice. Kvůli vysokému množství polétavého prachu ve vzduchu byla loni vyhlášena smogová situace pouze v Moravskoslezském kraji. I tak šlo ale o pár dní oproti dřívějšku. Loni to byly v aglomeraci Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná dva dny, na Třinecku a v celém zbytku kraje dokonce jen den. V minulosti to bylo mnohem víc, například mezi říjnem 2010 a březnem 2011, trvaly smogové situace v aglomeraci kolem třiceti dnů. 

Podle Radima Seiberta z ČHMÚ může za menší množství smogových situací také změna klimatu. „Ta v regionu způsobila větrnější počasí a tím zlepšila rozptylové podmínky, zároveň se zkracují topné sezony,“ popisuje. Nejsou to ale jediné faktory. Významný vliv podle něj mají opatření ve vytápění domácností i v průmyslu. „Ten lze doložit tím, že složení polétavého prachu se v posledním desetiletí dramaticky změnilo. O desítky procent v nich poklesl podíl látek, které vznikají především z emisí z uhelné energetiky,“ vysvětluje Seibert.

Ten je hlavním autorem zmíněné analýzy, která zjišťovala příčiny znečištění ovzduší na Ostravsku. Podle ní je hlavním zdrojem prachu a benzo(a)pyrenu ve vzduchu vytápění v domácnostech. „Například chemička či spalovna nebezpečných odpadů mají na koncentrace prachu a benzo(a)pyrenu neměřitelně malý vliv,“ říká Seibert. „Pouze v případě benzo(a)pyrenu hraje v části Ostravy-Přívozu významnou roli i koksovna Svoboda, jejíž vliv je zde přibližně srovnatelný s vytápěním,“ dodává.

Koksovna chystá „digestoř“ na emise

Stejnou koksárenskou technologii jako huť Liberty má také společnost OKK Koksovny. Na své okolí tak podle meteorologů působí podobně, jako ocelárna v Radvanicích. Oproti huti jsou však čtyři koksárenské baterie podniku v Přívoze menší. Město nyní po firmě chce, aby si pohlídala úniky emisí z provozu. Konkrétně to, co se dostává do ovzduší při otevření dveří koksárenské baterie pro vsázku uhlí.

„Měli jsme v koksovně několik jednání s vedením i odboráři a domluvili jsme se, že do poloviny roku nám předloží technické řešení odsávání těchto emisí. To spočívá v tom, že se při otevření dvířek jedné koksárenské baterie, aby se do nich vsadila uhelná vsázka, emise nad dvířky odsají něčím jako „digestoří“,“ vysvětluje městský radní pro životní prostředí Aleš Boháč. Koksovnu v Přívoze bere jako významnou průmyslovou zátěž.

Mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk redakci potvrdil, že společnost na projektu pracuje. „V současnosti pracujeme na projektu lokálního odsávání emisí strojní strany koksárenských baterií a také odsávání emisí během čištění stoupaček. Jde o zachytávání plynu, který nebyl zachycen během samotného koksovacího procesu v komorách. Realizace projektů je technicky náročnější, protože jde o unikátní řešení,“ uvedl Vaněk s tím, že podnik nyní také zjišťuje, kolik ho vybudování „digestoře“ bude stát. 

Vedení města bude mít v průběhu května také výsledky analýzy rizik, které koksovna má na své okolí. „Na základě toho se dá vyvíjet tlak na zpřísnění integrovaného povolení, které pro provoz uděluje kraj. Věřím, že z toho může vzniknout dohoda o tom, co by firma měla do dvou tří let udělat, aby to mělo významný vliv na životní prostředí a nebylo to tak, že Ostravě dá půl milionu korun na ozdravné pobyty dětí, což nepřináší žádnou hodnotu z hlediska životního prostředí,“ naráží radní Boháč na dobrovolnou dohodu, kterou podnik uzavřel s městem v roce 2020. 

Boháč dohodu, jež je podle něj nekonkrétní, prodloužil po svém nástupu do funkce v roce 2022. Počítá ale s novými dodatky například pro zavedení zmíněné „digestoře“, zachytávání takzvaných fugitivních emisí (tedy toho, co vychází z oken, dveří, větracích průduchů provozů a podobně - pozn. red.) či stáčení benzenu.  

Zabrání deklarace přenosu znečištění z Polska?

Co se týče přenosu znečištěných částic v ovzduší z Polska do Ostravy, i tomu v posledních letech pomáhá zmíněné větrnější počasí. „Polský vliv býval vyšší tehdy, když dlouhodobě převažovaly špatné rozptylové podmínky v době, kdy foukal vítr ze severovýchodu. Těchto meteorologických stavů ale v posledních pěti letech zásadně ubylo, a tím i polský podíl na znečištění,“ uvádí meteorolog Seibert.

Ve zmiňované analýze o příčinách znečištění vzduchu na Ostravsku odborníci zjistili, že největší podíl polétavého prachu v ovzduší z polských domácností a průmyslu, je v místě státní hranice. Proto také bývají Věřňovice v Dolní Lutyni, které jsou hned první obcí za pomezím, na předních příčkách míst s nejhorším vzduchem v Česku. Meteorologové říkají, že tady polský podíl tvoří až polovinu znečištění ovzduší. Čím dále do vnitrozemí, tím více polské znečištění klesá. „V Ostravě jednoznačně převažuje vliv vytápění domácností či doprava na území Česka. Polský podíl si zde dovolujeme odhadnout na maximálně čtvrtinu, spíše méně,“ dodává Seibert.

Loni v listopadu Česko a Polsko podepsalo deklaraci o boji proti přeshraničnímu znečištění ovzduší. V ní se například popisuje, že obě země jsou „ochotné rozšířit spolupráci s cílem snížení národních emisí, v budoucnu zintenzivní své úsilí ke zlepšení kvality ovzduší nebo že si země přejí podpořit provádění zákonů o ochraně ovzduší na národní úrovni“. Redakce získala celé znění deklarace, kterou podepsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a polská ministryně Anna Moskwa (PiS), a zveřejňujeme ji níže v angličtině.

Oslovení odborníci chválí, že oba státy se přenosem znečištění zabývají na ministerské úrovni. Deklarace je ale podle nich bezzubá. „Na deklaraci oceňuji, že téma přeshraničního šíření znečištění uznává jako problém. Zejména v Moravskoslezském kraji je to neopomenutelný faktor stále špatné kvality ovzduší. Samotná deklarace však nepřináší žádné konkrétní povinnosti omezovat znečištění a jeho přenos přes hranice. To je na snaze jednotlivých států,“ míní Jiří Koželuh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. 

Právnička Laura Otýpková z advokátní organizace Frank Bold dodává, že deklarace nebude vymahatelná. „Toto ujednání nebude právně závazné pro žádnou ze stran a pokud by Česko nebo Polsko závazky z deklarace nedodržovalo, nebude možné se domáhat nápravy,“ říká Otýpková, která ve Frank Bold vede tým Odpovědné energie.

Oba ministři také v dokumentu podepsali závazek, že budou hledat další peníze na plnění národních programů pro zlepšení kvality ovzduší. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Charváta to mají být finance hlavně pro výměnu starých kotlů na pevná paliva na obou stranách hranice. 

Text editovala Klára Filipová.