Oprava kolonie Bedřiška je stále jen na papíře. Město pochybuje o její efektivitě

Kolonie Bedřiška je neznalým skrytá. Dostat se k ní dá po Plzeňské ulici podél fabrik a zarostlých proluk. Vystupujeme z tramvaje na zastávce Ferona a snažíme se přejít dvouproudou silnici, na které je v tomto úseku kvůli přechodu bez signalizace maximální povolená rychlost padesát kilometrů v hodině. Tu ale téměř žádný z projíždějících řidičů nedodržuje.

Dopoledne je kolonie dřevěných finských domků klidná. Míříme okolo několika z nich do staré cihlové budovy. U ní je dětské hřiště a v přízemí funguje komunitní centrum, které se otevřelo v roce 2010 po žhářském útoku na jeden z místních domů. Právě tady máme schůzku s aktivistkou Evou Lehotskou.

„Všechno začalo tou zápalnou lahví. Tehdy jsme Bedru obešli s dalšími třemi Romy, které jsem přesvědčila, že takhle žít nemůžeme. V tom bordelu, násilí a já nevím v čem ještě,“ vysvětluje Lehotská. První sousedskou akcí bylo to, že uklidili celou kolonii.

Postupně se vytvořila komunita, v níž lidé uklízeli okolí domů a budovali sousedské vztahy. „V současnosti nemáme jediného neplatiče,“ říká Lehotská hrdě. Na otázku, jak si máme představit její fungování, odpovídá stručně. „Moje práce je, že tady chodím a mluvím s lidmi. Pomáhám jim. Teď pomáhám jedné rodině řešit dluhy. Jenom za loňský rok jsem měla 100 podání na úřady,“ popisuje aktivistka čím vyplňuje svoje volné dny posledních čtrnáct let, kdy bojuje za zachování Bedřišky.

Nesouhlasím s jakoukoli integrací, bohužel jsem rasistka

Ostraváci mají Bedřišku zafixovanou jako nebezpečné místo zhruba od přelomu tisíciletí, kdy sem městský obvod začal ve velkém sestěhovávat problémové rodiny. „Prošli jsme si regulérním peklem. Starostka sem cíleně stěhovala ty nejproblémovější romské rodiny, které neměly žádné sociální návyky,“ vzpomíná Lehotská.

V roce 2006 byla situace pro “bedřišáky” neúnosná a nespokojenost šli vyjádřit na zastupitelstvo městského obvodu. Tehdejší starostka Liana Janáčková (tehdy ODS) otevřeně řekla, že nevěří na začleňování Romů do společnosti. „Nesouhlasím s jakoukoli integrací, bohužel jsem rasistka, nesouhlasím s integrací cikánů, aby plošně byli po obvodu. Bohužel, vybrali jsme Bedřišku, takže tam budou. S vysokým plotem, s elektrikou, mně je to jedno, já to klidně budu křičet do celého světa,“ říká na nahrávce z roku 2006, kdy kromě správy městského obvodu byla zároveň senátorkou a členkou výboru pro lidská práva.

Situace v kolonii se nevyhrotila především díky soudržnosti komunity a spolupráci s neziskovou organizací Bílý Nosorožec, která vedla komunitní centrum a místním pomáhala řešit spory. 

Od roku 2018 začala starostka Janáčková, která obvod vedla nepřetržitě od roku 1990, otevřeně mluvit o tom, že chce všechny nájemníky vystěhovat, kolonii srovnat se zemí a postavit tady novou moderní čtvrť. „Není důvod tu v současnosti mít takový skanzen. Bedřiška je jedno z mála míst v Ostravě, kde je ještě možná nová výstavba,“ řekla Janáčková (zvolena za hnutí Nezávislí) na jednání zastupitelstva v roce 2018, jehož průběh popisoval Moravskoslezský Deník. Starostka tehdy nájemníkům zakázala investovat do domů na vlastní náklady a objednala záměry demolic. 

Proti se ale postavila takzvaná velká Ostrava, které pozemky a budovy patří a zastupitelstvo statutárního města v září 2018 přijalo usnesení o tom, že Bedřiška bude zachována. A zadali také analýzu na revitalizaci kolonie. 

Otázky bez odpovědí

Podle Lehotské se lidé o domy, které patří městu, chtějí starat a stěhovat se nikam nechtějí. Před čtyřmi lety stránky lokálních médií zaplnily vizualizace revitalizace celé lokality, kterou vypracovalo studio re:architekti.

Její součástí byly i plány na zastavění dosud nevyužitých ploch v sousedství. Nové domy byly odvozeny z prvků původních “fiňoků”. V projektu revitalizace a obecně zatraktivnění lokality, která bývá i dnes často označovaná jako vyloučená, je také studie dobudování infrastruktury. Dosavadní cestičku kolem továrny Ferona v blízkosti Plzeňské, kde auta často překračují povolenou padesátku a není zde ani světelný přechod, má podle plánů nahradit chodník. Koncepce architektonického studia chce vyřešit i dosavadní odříznutí kolonie od nejbližšího okolí. „Posunutá by měla být tramvajová zastávka. Propojit chceme taky silnice a chodníky směrem na Starý Zábřeh i na lesopark Benátky,“ uvedlo studio v tiskové zprávě.

Město už za analýzy a studie, které se týkaly oprav Bedřišky či její revitalizace, utratilo na dva miliony korun. Touto dobou, tedy na jaře 2024, tu už podle webu fajnova.cz měly probíhat realizační práce - předání lokality stavební firmě a začátek výstavby. Té předcházela dvouletá fáze přípravy. Co město reálně připravilo, není jasné, podle vyjádření radnice totiž stále nejsou hotové podklady pro vydání stavebního povolení.

„Zpracovávají se dvě samostatné projektové dokumentace - řešení nových inženýrských sítí a úprava pozemních komunikací v lokalitě a rekonstrukce a dostavba objektu komunitního centra Bedřiška. U komunitního centra je aktuálně podaná žádost o vydání společného povolení,“ uvedl mluvčí Ostravy Petr Havránek.

Že se okolo projektu nic moc neděje potvrzuje i jeden z autorů architektonické studie Ondřej Synek. „Po rezignaci paní náměstkyně Bajgarové nemáme vůbec žádné informace. Nevíme ani, zda byl odevzdán projekt veřejných prostor, který připravovala společnost Afry,“ říká Synek s odkazem na bývalou náměstkyni primátora, která měla studii na starosti. 

Redakce Okraj.cz opakovaně žádala starostu městské části Mariánské Hory a Hulváky Patrika Hujduse (Nezávislí) o rozhovor. Po několika týdnech hledání termínu ale starosta přestal reagovat na zprávy i telefonáty. Jeho aktuální stanovisko k otázkám, které předem dostal písemně, tak není možné zjistit. Před dvěma lety se ale pro Moravskoslezský Deník vyjádřil, že za něj by bylo lepší Bedřišku zbourat a domy postavit nové. „Osobně dlouhodobě říkám, že by bylo lepší a možná i levnější stávající domy zbourat a vystavět nové, ale protože jsme slíbili součinnost v rámci řešení, které vedení města preferuje, jdeme v současné době po stejně cestě,“ uvedl v roce 2022 pro Deník. 

Shoda starosty s jeho předchůdkyní ve funkci Janáčkovou není překvapivá. Hujdus byl od roku 2010 radním, od roku 2014 pak prvním místostarostou na radnici, kterou tehdy vedla kontroverzní členka ODS. 

Otázky redakce zaslala také městu Ostrava, které pozemky a domy vlastní. „Některé odpovědi vám můžeme poskytnout, u většiny se ale budete muset obrátit na úřad obvodu Mariánské Hory a Hulváky, kam katastrálně Bedřiška patří,“ odpověděl mluvčí Petr Havránek na seznam podrobných dotazů, který byl shodný i pro starostu Hujduse. 

„Baráky jsou v horším stavu, než kdyby je nikdo neopravoval“

Od roku 2018, kdy zastupitelé rozhodli o zachování Bedřišky, se podle Lehotské investovalo do oprav pěti domů z celkových devětatřiceti. V každém domě jsou dvě bytové jednotky. Podle aktivistiky jsou ale práce na opravovaných domech provedeny spíše kosmeticky. „Jednu bytovou jednotku opravili za půl milionu. Natřeli to, vyměnili tam okna a dali tam betonové podlahy. Jenže okna nemají mikroventilaci a betonové podlahy vylili bez izolace a na beton dali lino. Jako topení tam opět dali kamna Petry. Ty baráky jsou v horším stavu, než kdyby je nikdo neopravoval,“ popisuje Lehotská. 

Že se nejednalo o plnohodnotnou opravu domů, přiznal v roce 2022 i starosta. „Ona to vlastně nebyla oprava, ale spíše jen úklid, natření a vymalování. Těch pět domů na první pohled vypadá zvenku lépe, ale protože nedošlo k zásadním stavebně technickým změnám, nemůžeme mluvit o opravě,“ řekl Hujdus. 

Podle odborného posudku, který si městský obvod nechal vypracovat a redakce ho má k dispozici, je další investování do domků v rozporu s jednáním řádného hospodáře. U dvou posuzovaných domů, které mají sloužit jako příklad pro celou kolonii, doporučuje autor posudku Vladislav Varmuža oba domy zbourat. „Všechna navržená opatření představují náklad ve výši celkem cca 1,5 až dva miliony korun, který by bylo nutno promítnout do nájmu s odhadovanou návratností cca 30 let. Posuzovatel tento objekt v lokalitě Bedřiška doporučuje zbourat a dále do něj neinvestovat,“ stojí v posudku z roku 2024.

S tím Lehotská nesouhlasí. „Takže nechat opravit domy za dva miliony je v rozporu s péčí řádného hospodáře, ale nechat je chátrat a desítky let je neopravovat, to není v rozporu s chováním řádného hospodáře?“ ptá se rozhořčeně. 

I na demolice stávajících domů a vypracované analýzy jsme se chtěli ptát starosty Hujduse, který dostal otázky předem a opakovaně byl kontaktován s konkrétními termíny, než přestal reagovat. 

Podle mluvčího Havránka je Ostrava stále nakloněná tomu, aby byla Bedřiška zachována a opravena. A to i přesto, že celou akci město nepovažuje za příliš efektivní. „Efektivita plánované investice města je diskutabilní vzhledem k počtu obyvatel v lokalitě, hledá se vhodný dotační titul,“ uvedl. V roce 2020 byly náklady na proměnu Bedřišky odhadovány na 472 milionů korun. Složit se na ně mělo jak město, tak soukromí investoři. 

Text editoval Jakub Šídlo a Simona Janíková.

V textu jsme upravili formulace tak, aby bylo jasné, že paní starostka Liana Janáčková byla členkou ODS v době, o které píšeme a nikoliv v současnosti.