Hříčka jako zápas s minulostí: Gymnázium chce změnit jméno ulice z Klimenta na Klimta

Škrtnout dvě písmena a z ulice komunistického ministra průmyslu může být ulice světoznámého malíře. Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě, pojmenované po nepříteli minulého režimu a demokratickém umělci a politikovi, zažádalo o změnu jména ulice, na které sídlí - z Gustava Klimenta na Gustava Klimta. Místní to hodnotí jako dobrý vtip, jeho realizace je však za cenu administrativních překážek, které nechtějí podstupovat.

„Pavel Tigrid byl nejen dlouhodobý bojovník za demokracii. Byl to i člověk, který miloval humor. A jeho jméno naši školu svým způsobem zavazuje, abychom vyvíjeli tuto činnost směrem k vyrovnání se s minulostí,“ vysvětluje Jiří Hruška, učitel historie a jeden z iniciátorů změny názvu ulice.

Z tohoto důvodu se škola po více než třicetileté existenci rozhodla vyřešit paradoxní situaci, kdy stojí na ulici Gustava Klimenta (též Augustina Klimenta), komunistického funkcionáře, ministra průmyslu a na přelomu 40. a 50. let minulého století člena předsednictva Ústředního výboru KSČ. „Myšlenka změnit název ulice je mezi námi dlouho, ale nikdy nás nenapadl vhodný kandidát, po kom ji pojmenovat,“ říká ředitelka gymnázia Monika Kocháňová.

To se změnilo, když jedna ze studentek přišla se slovní hříčkou Gustav Kliment. Odstraněním dvou písmen vytvořila z ulice komunistického politika ulici světoznámého malíře působícího i na českém území. Jeho obraz Judita se stal od 50. let součástí majetku Galerie výtvarného umění Ostrava na základě konfiskace německého majetku. 

Kocháňová již návrh na přejmenování zaslala na Městský obvod Ostrava-Poruba. Rozhodnutí je teď na zastupitelstvu. 

Odpor čekáme, jsme připraveni

„Dobrý den, vy bydlíte na ulici Gustava Klimenta. Víte, kdo to byl?“ pokládá autor tohoto textu vždy stejnou otázku místním obyvatelům. Ani jeden z oslovených ale netuší. Pouze pár z nich odpovídá, že jde podle nich o umělce či malíře. Po vysvětlení záměru gymnázia se část z nich pozastaví nad zábavností slovní přesmyčky. „Přijde mi to vtipné a jestli to je v plánu, tak by mi to nevadilo,“ říká jedna z místních. Následně se ale zamyslí nad administrativním procesem, který by musela po změně projít, a mění názor: „Podle mě to za to nestojí a studenti řeší nesmysly.“

Přestože by se z názvu ulice případně jen odstranila dvě písmena, lidé, kteří na ní bydlí, by se nevyhnuli praktickým problémům. Museli by například vyřídit nové doklady či změnit údaje na smlouvách u dodavatelů energií. To jsou překážky, které ani jeden z oslovených není údajně ochoten podstoupit.

Vedení gymnázia si byrokratické komplikace uvědomuje a přemýšlí nad způsoby, jak to lidem co nejvíce usnadnit či nabídnout nějakou formu zadostiučinění. „Předpokládáme jistou nelibost u občanů, ale jsme nachystaní aspoň trochu pomoci. Rádi připravíme návod, co všechno je potřeba po změně vyřešit, na jaké úřady zajít, na koho se obrátit, dali bychom jim telefonní čísla a podobně. Taky tady v plánovaných nových prostorách školy brzy vznikne komunitní centrum, kde chystáme spoustu akcí pro občany z této lokality, které budou zadarmo,“ říká Kocháňová.

Ta se navíc domluvila i s ostravskou Galerií výtvarného umění, že dotyčným lidem poskytne bezplatné vstupenky či komentované prohlídky a setkání v Domě umění, kde je Klimtův obraz vystaven. „Pro místní to bude starost, ale my se jim můžeme revanšovat aspoň tak, že je provedeme galerií a zastavíme se u obrazu, kvůli kterému chodili na úřady,“ říká ředitel galerie Jiří Jůza.

„Proč udržovat věci, které rozhodně rozvoji demokratického státu nepřispívaly, ba naopak ho významným způsobem pošlapávaly? I vzhledem k událostem, které se dnes opakují v jiné geolokaci, ale vycházejí ze stejné podstaty, by měla být demokratická společnost důsledná,“ dodává. Změna v pojmenování ulice po komunistovi na umělce evropského významu je podle něj symbolická i v souvislosti s myšlenkou evropské identity, ke které řadí i osobnost Pavla Tigrida.

Sympatie si nápad získal i od profesorky historie Niny Pavelčíkové z Ostravské univerzity. Podle té Kliment nic dobrého pro Ostravu neudělal a nevidí tak důvod, proč by po něm i nadále měla být pojmenovaná ulice.

Naopak Klimta považuje za mezinárodně uznávanou osobnost s vlivem i v České republice. „Byl sice významný rakouský malíř, jeden z tvůrců secese, měl ale vazby i na Česko. Spolupracoval s architektem Olbrichem z Opavy, vyzdobil divadla v Liberci a Karlových Varech. A jeho otec navíc pocházel z Travičic u Litoměřic,“ připomíná jeho kořeny na českém území.

Příležitost pro osvětu

Stejně jako oslovení obyvatelé, ani studenti gymnázia, se kterými autor textu mluvil, dosud nevěděli, kdo byl člověk, na jehož ulici tráví významnou část svého života. „Upřímně jsme to já ani mí spolužáci nevěděli, dokud jsme se o tom nezačali bavit ve výuce. Došlo mi, že je fakt trochu zvláštní, že nosíme jméno Pavla Tigrida, ale sídlíme na této ulici. Jsem pro tu změnu, ale rozumím i tomu, že je to z pohledu místních složitější,“ říká Ema, studentka třetího ročníku.

S tím souhlasí i její spolužačky Julie a Laura z prvního ročníku. Podle nich je to hlavně o vyrovnání se s minulostí a jejím připomínáním. „Myslím, že pokud se chceme zbavit té představy, že za komunistů bylo líp, je důležité dělat i takové zdánlivě zbytečně změny,“ říká Julie.

I Laura by uvítala změnu ulice, přestože je obecně proti, aby se „minulost vymazávala“. Věří, že lidé mohou na minulost zapomenout, když zmizí její připomínky ve veřejném prostoru. Ulice Gustava Klimenta si to podle ní ale zaslouží hlavně pro památku odkazu Pavla Tigrida. 

Právě současná iniciativa školy může být podle její ředitelky cestou k rozšíření povědomí o tom, kdo to Gustav Kliment byl a zároveň, kdo to byl Gustav Klimt. „Jak jsem řekla, snažíme se fungovat i jako komunitní centrum, takže jsme připraveni uspořádat i nějaká setkání s místními o tom, kdo tito lidé byli a proč je pro nás ta změna důležitá,“ vysvětluje. Dodává, že změna je v rukou zastupitelů, kteří mohou rozhodnout nezávisle na dotčených obyvatelích.

Rozhodnutí o pojmenování ulic a ostatních veřejných prostranstvích je ze zákona v pravomoci zastupitelstva. Jakákoli změna musí být oficiálně zaznamenána v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Teprve pak je změna platná. Redakci Okraj.cz se do vydání textu nepodařilo ani po urgencích získat vyjádření obvodu Poruba k možné změně názvu ulice.

„Naše instituce je apolitická a k dějinám se snažíme přistupovat objektivně a kriticky. Cítíme však také jistou relativizaci, která se stala módou a kdy například premiér sousedního státu (premiér Slovenska Robert Fico, pozn. red.) klade věnce Gustavu Husákovi. To je doba, ve které je potřeba tato stanoviska a postoje otevírat a lidem připomínat, že to to bylo jinak, než nám někteří politici dnes ukazují,“ dodává učitel historie Hruška.

Jde podle něj o zápas, který by vzdělávací instituce měly vést a především se při tom soustředit na mladou generaci, aby přijala demokratické hodnoty za své a dokázala argumentovat těm, kdo je pokřivují. A není to poprvé, kdy škola svůj „zápas“ s minulostí vede cestou humoru. Na jaře 2010 odhalila bustu Pavla Tigrida vloženou do mramorového soklu, na němž dříve stála socha Lenina na dnešní Hlavní třídě.

Kliment a ostravské ocelové srdce

Byl ale Kliment skutečně tak zápornou postavou, že je vhodné jeho ulici přejmenovat? Podle gymnázia ano. Šlo o jednoho ze zakládajících členů KSČ a významného komunistického funkcionáře. Byl členem předsednictva ÚV KSČ, ústředního akčního výboru Národní fronty, poslancem a předsedou Ústřední rady odborů a ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého byl ministrem průmyslu. 

„Jako poslanec Národního shromáždění ČSR pak působil spolu s  Antonínem Zápotockým ve 30. letech na Ostravsku. Se Zápotockým byl rovněž v  roce 1939 zadržen při pokusu emigrovat do SSSR a předán Gestapu a později převezen do koncentračního tábora Dachau, kde se dočkal s  podlomeným zdravím konce války a osvobození,“ píše o něm Vojenský historický ústav Praha.

Hruška si je vědom, že Klimentův život není černobílý, ale negativa podle něj převažují. „Je to člověk zodpovědný za znárodňování a stál v nejvyšších stranických funkcích. V době počátku režimu to byla nejtvrdší doba. Sice chápu, že se dostal do koncentračního tábora. Ale to v souvislosti s tím jeho odkazem bohužel nepřevažuje,“ stojí za snahou školy.

Historička Pavelčíková ještě připomíná, že se Kliment podílel na vytvoření mýtu Ostravy jako ocelového srdce republiky. Podle Klimentova názoru z roku 1952 město „stojí a padá na uhlí“. Dnes víme, že se jeho tehdejší slova nenaplnila.

AKTUALIZACE: Reakce obvodu Poruba

Po publikaci textu se k možné změně názvu ulice vyjádřil i Úřad městského obvodu Poruba. Podle něj k ní dojde pouze v případě, že tak odsouhlasí občané, kteří na ulici bydlí.

„V minulosti jsme tak řešili i podnět na přejmenování ulice K Záhumenici na ulici umělce Ilji Hurníka. Chtěli jsme po iniciátorech, aby si zajistili souhlas obyvatel. To se jim nepovedlo, přestože jde o relativně krátkou ulici, kde nežije moc lidí,“ říká mluvčí obvodu Martin Otipka s tím, že stejně bude postupovat v případě ulice Gustava Klimenta.

Obvodu se navíc nezamlouvá nápad se slovní hříčkou. Ulice by se měla podle něj přejmenovat spíše na někoho, kdo má vztah k Porubě. Otipka jako příklad uvádí zmíněného porubského rodáka Ilju Hurníka.

Reportáž editovala Simona Janíková.