Kaňa i Němeček jsou překvapivá jména na kandidátkách, říká politolog Vomlela

Na kraji v tomto volebním období úřaduje už třetí hejtman, široká koalice se ale podle politologa Lukáše Vomlely z Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, osvědčila. „Vláda ANO, ODS, TOP09, KDU-ČSL a SOCDEM se ukázala jako stabilní a v mnoha ohledech soudržná,“ říká Vomlela.

V rozhovoru popisuje, jak volby ovlivní povodně a vysvětluje, proč by krajské volby mohly dopadnout jako referendum o vládě. „Jméno Radka Kaňy mě překvapilo. Nikdy jsem ho nepovažoval za výraznou tvář místní ODS,“ říká k jedničce kandidátky koalice SPOLU.

Kraj jako výtah k moci

Jak povodně zasáhnou do voleb v kraji? 

V souvislosti s povodněmi a jejich následky očekávám spíše nižší volební účast, která může ovlivnit volební výsledky v neprospěch současných vládních stran. Jednotlivé strany vládní koalice mají dlouhodobě v Moravskoslezském kraji nižší podporu ve srovnání s jinými regiony, takže je možné říci, že události posledních dní nahrávají spíše nevládním opozičním stranám.

Volební účast v krajských volbách bývá nízká, přijde tedy ještě menší počet voličů?

Pravděpodobně ano. Obyvatelé povodněmi nejvíce postižených obcí budou mít mnohem méně prostoru volit. Navíc organizace a zajištění voleb v těchto částech kraje zřejmě bude velmi problematické. Kromě povodní jsou tu i další faktory. Tyto volby lidé vnímají jako volby druhého řádu, v našem systému jim dávají menší důležitost než parlamentním volbám, kde bývá účast naopak vysoká, ne-li nejvyšší. 

K čemu nám vlastně kraje jsou?

Kraje stojí zejména nad samosprávami v oblasti přenesené působnosti, to znamená, že plní úkoly, které na ně deleguje stát a spolupracují s obcemi. To nejdůležitější je, že mají svůj vlastní rozpočet a mohou hospodařit se svým majetkem. Mají ve správě nemocnice, školy, spravují některé komunikace a podobně.

Kraje se zabývají rozvojem území a jsou takovým spojovatelem mezi státní správou a lokální úrovní. Mají také důležitou politickou funkci - tou je nábor politického personálu, který může v budoucnu sloužit na lokální nebo na celostátní úrovni. Pro starosty také může být důležité být součástí krajského zastupitelstva, aby věděli, co kraj chystá a měli větší přehled o tom, co se děje.

Může být kraj pro místní politiky přestupní stanicí do poslanecké sněmovny? Je kraj výtahem k moci?

Řekl bych, že ano. V minulosti jsme byli svědky situací, kdy se poslanci nechali zvolit následně i do kraje a stali se hejtmany. To byl příklad Davida Ratha při velkém vítězství ČSSD (dnes SOCDEM) v roce 2008. Tehdy se řešilo, co je pro politiky důležitější, jestli krajská nebo celostátní úroveň. 

Při samotném vzniku krajů politici nechtěli kandidovat do krajských zastupitelstev, protože si neuměli představit, co tato role bude obnášet. Vznik krajů byl problematický a chyběla vize nebo shoda napříč politickým spektrem na tom, co by měly vykonávat. Zákon o krajích mluvil pouze o území, ale ne o tom, jaké budou mít kraje kompetence. Dále v něm bylo napsáno, že kraje vzniknou k 1. lednu roku 2000, což se stalo, ale volby proběhly až na konci roku 2000. Řadu měsíců tedy kraje neměly zastupitelstva. 

Velmi dobře si pamatuji na rozhovor s historicky prvním hejtmanem tehdejšího Ostravského (následně Moravskoslezského) kraje, Evženem Tošenovským, který mohl prohlásit “Kraj jsem já”. Na začátku byl totiž krajský úřad prázdný, najímali se noví pracovníci a v té budově zpočátku nikdo nebyl. Evžen Tošenovský je ostatně příkladem úspěšného politika, který byl primátorem Ostravy, pak se stal hejtmanem a poté poslancem Evropského parlamentu. Takže krajská úroveň je docela dost důležitá a může to být přestupní stanice pro politiky nejen do státní, ale i evropské politiky.

Stabilní koalice

Kdybyste měl zhodnotit působení krajských zastupitelů v našem regionu za poslední volební období, můžete zmínit jednu věc, která se podle vás povedla a jednu, která se nepovedla?

Co se určitě nepovedlo, je řešení nejpalčivějšího problému našeho kraje, tedy poklesu obyvatelstva. I když je pravdou, že v posledních několika letech nás trochu zachránila migrace, především z Ukrajiny. Ale celkově ten výhled vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji není moc dobrý a za několik desítek let může klesnout celkový počet obyvatel kraje až pod jeden milion. Kraj nicméně nepřišel s žádnou komplexnější strategií, jak tomu zabránit. 

V čem si kraj nevede špatně jsou například projekty z Fondu spravedlivé transformace. Peníze z fondu se čerpají, řada těch projektů je schválená a vypadá kvalitně. Je to dobrá příležitost a kraj se k ní nepostavil špatně. 

Zaznamenali podle vás voliči, že máme už třetího hejtmana za poslední volební období? 

První hejtman, Ivo Vondrák (tehdy ANO), byl poměrně výrazný, takže tady nepochybuji o tom, že ho lidé v kraji znali. Co se týká Jana Krkošky (tehdy ANO), tam si nejsem jistý. On příliš nevystupoval v médiích a setkal jsem se u neodborné části veřejnosti s tím, že lidé byli překvapení, že vystupuje jako hejtman, a že už hejtmanem není Ivo Vondrák. 

Obměna po Janu Krkoškovi byla pro hnutí ANO logickým krokem. Bylo pro ně důležité, aby měli hejtmana, který bude vidět ještě před krajskými volbami a pomůže jim k dalšímu volebnímu vítězství. Co se týká současného hejtmana Josefa Bělici (ANO), po povodních je ještě známější, protože dostal v médiích velký prostor. Myslím, že lidé zaznamenali změnu až mezi Ivem Vondrákem a Josefem Bělicou.

Právě Ivo Vondrák stál za širokou koalicí, která na kraji vznikla. Spojilo se ANO s ODS, TOP 09, KDU-ČSL a SOCDEM. Byla taková koalice pro kraj výhodná?

Ta koalice se ukázala jako stabilní, přestože v jejím čele stáli tři různí hejtmani. Z toho, co jsem měl možnost pozorovat, mi vyplývá, že na kraji jednají za zavřenými dveřmi a až poté to komunikují na veřejnost. Ta koalice vypadala v mnoha ohledech poměrně soudržně. 

Pro srovnání - bývalý primátor Ostravy Tomáš Macura skončil ve funkci ze stejného důvodu jako Ivo Vondrák, ale z ostravského zastupitelstva jsme měli mnohem víc informací. Kraj naopak postupoval jednotně a své politické kroky moc nemedializoval. To byl velký rozdíl.

Když se podíváme na koalici před volbami v roce 2020, tak tam nebyly velké ideové rozdíly mezi ANO a tehdejší ODS, protože už společně fungovali dříve. Co bylo hodně velkým překvapením, bylo zapojení SOCDEM. Do politiky se vrátil Petr Kajnar, který byl dříve primátorem Ostravy. Kajnar ze sociální demokracie odešel, dokonce byl považován za symbol krize strany. Pak se ale vrátil a byl lídrem do krajských voleb.

Koalice s ČSSD (dnes SOCDEM) ale byla racionální. Ivo Vondrák si v době, kdy byl rektorem Vysoké školy báňské, velmi chválil spolupráci s tehdejším primátorem Ostravy Kajnarem. Kajnar měl být partnerem, který bude mít dobré vazby na lokální politiky na Karvinsku, jež čekala transformace. Šlo především o Karvinou a Bohumín, které ovládali starostové za ČSSD (dnes SOCDEM), a to navzdory pádu preferencí na celostátní úrovni. 

Paroubkova ČSSD může lidi zmást

Petr Kajnar nicméně v těchto krajských volbách nekandiduje a kandidátku Sociální demokracie (SOCDEM) vede Svatopluk Němeček, bývalý ministr zdravotnictví. Je to překvapivý návrat do politiky?

Pro mě to bylo hodně překvapivé, protože byl ministrem dost dávno, mezi lety 2014 a 2016 a z nejvyšší politiky se vytratil. Také SOCDEM jako taková je už delší dobu na ústupu. Jméno Svatopluka Němečka je ale známé, s ohledem na jeho dřívější působení. 

Sociální demokracie má problémy už delší dobu. V senátních volbách před dvěma lety neměla dost kandidátů na přibližně deset uvolněných míst. Ukázalo se tak, že strana má výrazné personální problémy a také jí významně poklesla členská základna. 

Když se vrátím ke Svatoplukovi Němečkovi - je to tak, že moravskoslezská SOCDEM neměla žádného jiného lídra, kterého by tam mohla postavit, a tak ho musela povolat zpátky? 

Takoví lídři by se mohli najít, ta strana je měla, ale nemuseli mít zájem o krajskou politiku. Třeba Lubomír Zaorálek vedl stranu do parlamentních voleb v roce 2017, ale podle mého názoru není jeho zájem o krajskou úroveň tak velký. Myslím si také, že měli problém najít někoho, kdo by byl trochu známější. Tím nechci podceňovat Svatopluka Němečka, má zkušenosti a hodně lidí ho zná. Pro voliče je zařaditelný, a to je důležité. 

V kraji kandiduje také ČSSD. To je ovšem zkratka pro stranu Česká suverenita sociální demokracie, kterou vede Jiří Paroubek, bývalý předseda původní ČSSD (dnes SOCDEM). Myslíte si, že to voliče zmate?

Nebezpečí, že to voliče zmate, je docela velké. Paroubkovo uskupení používá známou zkratku a podobné logo. Současná Sociální demokracie zjistila, že byla chyba nechat si vzít zkratku, a dokonce se kvůli tomu soudila, ale bez úspěchu. Voliči si změny možná ani nevšimli, zvlášť když za nynější ČSSD kandidují lidé z původní strany (dnes SOCDEM). Jedním z nich je Adam Rykala, který byl poslancem v letech 2010 až 2017. 

Můžete připomenout, o koho jde?

Rykala měl výrazný talent pro získávání vlivu uvnitř strany. Aktivně přiživoval spory jak na úrovni ostravské organizace, tak i na okresní úrovni. Dařilo se mu získávat silné pozice a spojence, a jeho jednání vyvolalo podezření, že některé buňky v rámci ostravské ČSSD uměle navyšují počty členů.

Situace se vyhrotila natolik, že se Rykalovi podařilo ovládnout strukturu strany na městské úrovni. Vedení původní ČSSD (dnes SOCDEM) v roce 2017 proto rozhodlo, že je potřeba zakročit, a nařídilo přeregistraci všech členů, aby bylo jasné, kdo do jaké buňky patří. Tehdejší volební lídr do sněmovních voleb Lubomír Zaorálek to komentoval s tím, že v Ostravě dochází k nespravedlivému boji o moc a strana si potřebuje udělat pořádek. Působení Adama Rykaly bylo poměrně rozpačité a v důsledku toho nakonec jeho členství ve straně zaniklo.

Referendum o vládě

Jak se díváte na spojení Starostů a nezávislých (STAN) a Osobností pro kraj (OK), které do voleb vede bývalý hejtman Ivo Vondrák?

Dává to smysl. Starostové tady neměli silného lídra, který by byl schopen přilákat voliče, a nikdy se jim u nás v kraji nepodařilo výrazně uspět. Ivo Vondrák, který jim není úplně ideově vzdálený, je výraznou tváří a společně mají šanci dostat se do krajského zastupitelstva. Nemyslím si, že by mohli pohlížet na volební vítězství, ale to spojení mi přijde logické. Iva Vondráka jsem vždy vnímal jako silnou osobnost mezi politiky pravicově a liberálně smýšlejícími. 

Ivo Vondrák získal v minulých krajských volbách přes devět tisíc preferenčních hlasů - nejvíce ze všech kandidátů. Ale tehdy kandidoval jako jednička za ANO. Táhl voliče Ivo Vondrák nebo hnutí ANO jako takové? 

Byl to jeho výrazný úspěch, možná díky tomu, že ostatní kandidáti v ANO nebyli zas tak známí. Působení Vondráka před vstupem do krajské politiky bylo zásadní, byl rektorem Vysoké školy báňské a rektoři bývají alespoň v regionu známí. 

Ty hlasy nechodí automaticky, lidé na kandidátkách nemusí kroužkovat, ale mohou tím dát najevo, že s tím člověkem souhlasí. Domnívám se, že voliči chtěli podpořit přímo jeho osobu. Právě tato podpora se pak stala důležitým sporem mezi Ivem Vondrákem, Tomášem Macurou a Andrejem Babišem během posledních prezidentských voleb. Andrej Babiš dával jasně najevo, že oba politici se dostali na své pozice jen díky němu. 

Nemyslím si, že to tak nutně funguje, že je nějaký celostátní lídr a voliči volí lídra krajské kandidátky bez ohledu na to, kdo to je. Devět tisíc hlasů je velmi dobrý výkon. I proto si myslím, že má velký smysl spojení Starostů a Iva Vondráka. 

Hnutí ANO a další uskupení, například koalice Stačilo!, říkají, že krajské volby berou jako referendum o současné vládě. Bude to mít u voličů vliv?

Je to možné, protože už se to v minulosti stalo. Jednoznačně to bylo vidět ve volbách v roce 2008, kdy se Jiřímu Paroubkovi, předsedovi původní ČSSD (dnes SOCDEM) podařilo s tímto apelem dominovat tehdejší debatě. Paroubek vyhlásil, že krajské volby jsou referendem proti asociální vládě, podařilo se mu udělat z poplatků ve zdravotnictví téma číslo jedna a jeho volební výsledky byly velmi dobré. O čtyři roky později stejná strana přinesla téma církevních restitucí, ale to se nestalo takovým tahounem. 

Hnutí ANO a koalice Stačilo! se snaží využít případné nepopularity současné vlády ve svůj prospěch. To je také jeden ze znaků voleb druhého řádu, jako jsou právě volby do krajů. Voliči během těchto voleb, zejména v polovině volebního období do Poslanecké sněmovny, často penalizují velké strany. Menší strany na tom mohou vydělat a získat větší podporu.

Takže může to mít vliv na výsledek SPOLU, Starostů a Pirátů?

Ano. Jsem také zvědavý, jak dopadne koalice Stačilo!, která měla poměrně dobrou kampaň ve volbách do Evropského parlamentu. I když s nimi nikdo moc nepočítal, podařilo se jim zmobilizovat své voliče a získali dva europoslance. Pokud si podporu udrží, mohou být v našem kraji úspěšní. Jsem zvědavý i na koalici SPD, Trikolory a hnutí PRO, která se pokouší přilákat voliče na základě celostátních témat, a kampaň, kterou v nedávné době představili, vzbudila výrazné kontroverze.

Jedničkou kandidátky SPOLU je Radek Kaňa, který je mimo jiné náměstkem ministra vnitra. Kdo je Radek Kaňa v rámci krajské ODS?

Jeho jméno jako jedničky mě překvapilo. Je to dlouholetý starosta Šilheřovic, poté se stal náměstkem ministra vnitra, ale nikdy jsem ho nepovažoval za výraznou tvář místní ODS. Překvapivý byl také ústup Jakuba Unucky a jeho následný odchod z politiky, protože byl do té doby považován za stabilního lídra. 

Na šestém místě na kandidátce SPOLU je Pavel Tuleja z TOP09, který se měl letos stát ministrem pro vědu a výzkum. Z toho ale sešlo poté, co se zjistilo, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech. Jaký tím strana vysílá signál v kraji?

TOP09 byla vždy schopná prosadit své kandidáty v kraji, ale hlavně díky spolupráci s ODS, která jí výrazně pomohla. V případech, kdy TOP09 kandidovala samostatně, se jí v kraji moc nedařilo. Na kandidátní listinu musí strana umístit kandidáty, kteří jsou přijatelní pro její koaliční partnery a Pavel Tuleja je bezpochyby takovým přijatelným kandidátem v rámci těchto stran. (Pavel Tuleja je vedoucí Ústavu veřejné správy a sociální politiky na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity, kde Lukáš Vomlela působí jako odborný asistent - pozn. red.)

Piráty s podporou Zelených vede Zuzana Klusová, která byla v čele kandidátky i v minulých krajských volbách. Jenže v komunálních volbách v roce 2022 neobhájila křeslo v karvinském zastupitelstvu a nepodařilo se jí ani dostat do Evropského parlamentu. Ilustruje její politický příběh konec Pirátů v kraji a v Česku?

Když se podíváme na volební mapu, tak Karviná patří mezi místa, kde jsou silné strany, které jsou jinak na okraji politického spektra, jako je SPD nebo komunisté. V tomto městě se obecně kumulují sociální problémy a část obyvatel se cítí vyloučená a radikalizuje se. V takovém prostředí to má Česká pirátská strana velice obtížné. Je to strana, která umí oslovit voliče ve velkých a prosperujících městech, jako je Brno nebo Praha, ale pro voliče v okresních městech a na periferiích republiky zas tak lákavá být nemusí.

Tři funkce hejtmana

Lídrem hnutí ANO je současný hejtman Josef Bělica. Ten je také poslancem a primátorem Havířova. Přitom při nástupu do vedení kraje tvrdil, že maximálně za několik měsíců post primátora Havířova pustí, protože nejde vykonávat dvě exekutivní pozice zároveň a opuštění ostatních funkcí, kromě hejtmanské, bylo také jednou z podmínek koaličních partnerů. Bělica ale dosud zastává všechny tři funkce. Je možné takto fungovat?

Je to velmi obtížné. Lidé, kteří vykonávají souběh několika funkcí, mají na každou z nich mnohem méně času. Zákon to umožňuje, ale právě fenomén kumulace funkcí činí politiku neprůhlednou a nahrává korupci. Vy u těch politiků nevíte, zda v daném okamžiku jednají jako primátoři, krajští zastupitelé, poslanci či senátoři. Některá spojení jsou užitečná, například když se starosta středně velkého města stane senátorem. To může přinášet výhody a zároveň to může být odměna voličů danému politikovi, že mu důvěřují. Neumím si však představit, že kumulace tří takto důležitých postů může být dlouhodobě únosná. 

Jakou má Josef Bělica pozici v hnutí ANO? Je to člověk, kterého by si Andrej Babiš mohl vytáhnout výš?

Ano, z hlediska hnutí je to úspěšný politik a vypadá to, že má výraznou důvěru celostátního vedení. Právě proto bylo jeho jméno poměrně rychle vybráno při hledání hejtmana v době, kdy bylo jasné, že Jan Krkoška nemůže dál pokračovat. Podpora Bělicy byla dost výrazná.

Zamíchají s výsledkem voleb strany nebo hnutí jako Přísaha, koalice Stačilo! či koalice SPD, Trikolory a hnutí PRO?

Všechny tyto subjekty mají šanci překročit pětiprocentní hranici a dostat se do zastupitelstva kraje. Čím víc stran tu hranici překoná, tím víc bude zastupitelstvo roztříštěné. Zároveň nejsou žádné signály, které by ukazovaly, že je současná koalice na kraji nefunkční. Ta spolupráce probíhá řadu let. I když došlo k výměnám hejtmanů, tak třecí plochy nebyly nijak výrazné. Ačkoliv se tyto nové strany mohou dostat do zastupitelstva, domnívám se, že ostatní subjekty s nimi nebudou chtít spolupracovat, protože jsou pro ně nepřijatelné.

Rozhovor editovala Klára Filipová.