Hluk v Ostravě. Image je mnohdy pro město víc než spánek místních

Nejméně stovkám lidí v Ostravě vadí letní venkovní hudební akce. Někteří kvůli festivalům odjíždějí z města, jiní mají ve vítkovické nemocnici “diskotéku” za oknem. Město ale tvrdí, že většina obyvatel tyto akce podporuje, a že image je pro něj důležitější, než klid na spánek. Bývalý primátor Tomáš Macura popisuje, jak na vedení Ostravy někteří pořadatelé tlačí, aby mohli hrát déle do noci. Obyvatelé Ostravy přitom žijí v neustálém hluku i bez festivalů a koncertů.

Rostislav Šeruda a jeho rodina se každý rok v půlce července snaží odjet pryč z Ostravy. Tedy úplně opačným směrem, než míří desítky tisíc lidí, kteří jedou do Dolních Vítkovic na multižánrový hudební festival Colours of Ostrava. I když Šerudovi bydlí za Nádražní ulicí nedaleko plynáren, což je od areálu bývalých železáren relativně daleko, hudba z koncertů si je najde až v posteli. „Ruší to náš spánek i spánek dětí, musíme kvůli tomu mít zavřená okna,” popisuje devětatřicetiletý důlní inženýr. A dodává, že mu přijde, že v létě už je v centru města hodně akcí a lidé si od “kraválu” ani neodpočinou. „Na druhou stranu chápu, že Ostrava festivaly a kulturní akce potřebuje, protože město z toho něco má a jezdí tady lidé z celého světa,” říká Šeruda. 

Policii kvůli rušení nočního klidu nevolá, protože hluk nepovažuje za enormní. Myslí si, podle zkušeností, které se stížnostmi na hluk z kulturních akcí mají jiní Ostravané, že je to boj s větrnými mlýny a město jejich potíže nechce řešit. „I proto jsem se rozhodl podepsat petici proti hluku, protože si myslím, že by se mohlo něco rozhýbat, když ji podepíše více lidí,” domnívá se Šeruda. A není sám, kdo takto uvažuje.

Zmíněnou celostátní petici proti nadměrnému hluku z festivalů podepsalo spolu s Šerudou ke konci ledna dalších 228 obyvatel Ostravy. Stojí za ní pražská iniciativa Hluk z Prahy 4, která sdružuje lidi, jež obtěžuje hluk z koncertů v Ledárnách Braník. Právě obyvatelé Prahy petici podepisují nejčastěji, ke konci ledna to bylo 490 lidí z různých částí města. Například brňané zatím přidali 70 podpisů. 

Stejně jako Rostislav Šeruda i někteří další petenti zmiňují, že jim vadí hluk z akcí, které se konají v Dolních Vítkovicích. Stěžují si na to, že jsou hlučné akce každý víkend nebo že se kvůli koncertům nevyspí. Cílem petice je změna zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle jejího současného znění totiž není venkovní hudební produkce hluk. To znamená, že hygienická stanice nekontroluje úroveň hladiny zvuku z těchto akcí. Podle petentů je tím otevřen prostor pro pořádání hlučných festivalů v centrech měst.

Že nejde jen o netoleranci některých místních k zábavě, ale o hlubší problém, dokazuje i to, že Ostrava vyzvala ministerstvo vnitra ke zvýšení pokut za rušení nočního klidu. Nebo to, že se letos ostravští zastupitelé o výjimkách z dodržování nočního klidu pro venkovní kulturní a sportovní akce hodinu přeli na svém posledním zasedání. Nakonec návrh hladce prošel, ze 46 zastupitelů, kteří byli na místě, bylo 41 pro a nikdo proti. Letos se tak mohou nejen Ostravané bavit na 42 venkovních kulturních akcích dlouho do noci. To je o jednu událost více, než loni.

Pozitivní image je důležitější

Venkovních kulturních akcí v Ostravě každoročně přibývá. Například v Dolních Vítkovicích, které se staly pomyslným centrem zábavy ve městě, bylo v roce 2019 celkem 34 akcí za celý rok, loni už to bylo 50. Z toho se 20 akcí pod širým nebem odehrálo v období od května do září. Přepočteno na víkendy - šlo o každý víkend. Výjimku z dodržování nočního klidu měli tři pořadatelé. A třeba na Slezskoostravském hradě se loni konal podobný počet akcí jako v Dolních Vítkovicích, z toho bylo v období od května do září 14 venkovních a výjimku měli čtyři organizátoři. 

Na druhou stranu, spousta Ostraváků podporuje místní venkovní koncerty a festivaly, na které chodí i desítky tisíc lidí. Například v on-line dotazníku, který si nechalo udělat město, a jenž sloužil pro přípravu Strategického plánu rozvoje Ostravy do roku 2030, uvedlo 75 procent lidí z více než pěti tisíc, kteří dotazník vyplnili, že jsou spokojeni s kulturními akcemi, jako jsou festivaly a koncerty. Často zmiňovali například Colours of Ostrava. Ve stejném dotazníku ale zároveň polovina dotázaných uvedla, že není spokojena s hlukem ve městě.

Podle mluvčí Ostravy Gabriely Pokorné město dává výjimku z dodržování nočního klidu opravdu výjimečným akcím. Tedy řeší, aby zájem na tom, že se uskuteční, převyšoval nad zachováním nočního klidu a nerušeným spánkem místních. Konkrétně v případě dvou festivalů, které jsou jedněmi z největších v Česku - Colours of Ostrava a Beats for Love - je tím převyšujícím zájmem to, že přispívají k pozitivnímu obrazu města. 

„Ostrava je chce dlouhodobě podporovat, protože se těší velké přízni většiny obyvatel a budují pozitivní image i ve vnímání turistů,” říká Pokorná a odkazuje se na zmíněný dotazník. Podle ní investice do těchto festivalů vrací peníze zpět do města i regionu. „Ceníme si také uměleckého přínosu, který oba festivaly přináší a na jejich pořádání se podílí i řada profesionálů, například v produkci nebo marketingu, kteří ve městě působí celý rok,” dodává mluvčí.

Na to, jak festivaly přispívají k ekonomice města, Ostrava žádnou analýzu zpracovanou nemá. Pokorná ale odkazuje na pořadatele festivalu elektronické hudby Beats for Love, který magistrátu dal výpočty svého přínosu. Šéf akce Kamil Rudolf si nechal čísla zpracovat aplikací kulturní kalkulačka, jejíž metodiku vytvořil Institut umění - Divadelní ústav v Praze a platilo ji Ministerstvo kultury. „Loni utratili všichni návštěvníci Beats for Love 536,7 milionu korun, z toho se odvedlo státu na daních více než 95 milionů. Například dodavatelům zboží a služeb pro návštěvníky se díky festivalu zvýšily zisky o více než 103 milionů korun,” popisuje Rudolf. Díky loňské útratě návštěvníků podle něj vzniklo i 605 pracovních míst na plný úvazek.

Dvou zmíněných festivalů si každopádně město cení tak, že kvůli nim loni rada města také změnila pravidla pro výjimku z dodržování nočního klidu. Dříve platilo, že organizátoři mohli získat výjimku jen pro tři noci za sebou, z toho na jeden pracovní den. „Každoročně se ale z pravidel ustupovalo pořadatelům Colours of Ostrava a Beats for Love, které měly výjimku na čtyři noci, což procesně nebylo v pořádku,” popisuje mluvčí města Pokorná. Vedení města se podle ní rozhodlo tuto situaci “zlegalizovat”, ale slibuje, že čtyřdenní výjimku bude dávat pouze těmto dvěma akcím.

Pořadatelé tlačí na změny

Minimálně pořadatel festivalu Beats for Love si dobře uvědomuje, jakou má pozici. Loni chtěl po městě, ať mu povolí na letošním ročníku hrát každý festivalový den do dvou do rána. Přitom v první festivalovou noc, tedy ze středy 3. července na čtvrtek 4. července, platí, že výjimka může být jen do půlnoci, protože jde o noc mezi pracovními dny. Pracovní skupina rady města, která připravuje pro zastupitele ke schválení seznam akcí s výjimkou z dodržování nočního klidu, proto žádost zamítla. Ačkoliv pořadatel festivalu Kamil Rudolf s redakcí Okraj.cz nejdříve komunikoval, později přestal brát telefony a neodpověděl ani na e-mail a SMS. Jeho vyjádření k tomu, proč chtěl změnu ve výjimce, jsme tak nemohli získat. 

Bývalý primátor Ostravy Tomáš Macura (nestraník, zvolen za ANO 2011) poodkrývá, jak pořadatelé akcí každoročně lobovali za rozvolnění výjimky. Podle něj za vedením Ostravy běžně po skončení významnějších sportovních a kulturních akcí chodili jejich pořadatelé, aby vyhodnotili uplynulý ročník, nastínili plány pro příští roky a mluvilo se také o stížnostech a jejich řešení. 

„Při výročních jednáních s pořadateli hudebních festivalů Colours of Ostrava a Beats for Love jsme pokaždé řešili stížnosti na rušení nočního klidu a opatření do budoucna. Pořadatelé naopak sondovali možnosti, zda by šlo prodloužit výjimky z nočního klidu,” popisuje ostravský zastupitel. A dodává, že toto přesvědčování chápe, protože každá hodina navíc, kdy festivaly mohou hrát, má výrazný dopad na jejich výdělek. 

Vedení města teď podle něj tlaku pořadatelů podlehlo, když schválilo zmíněnou čtyřdenní výjimku. Který pořadatel, kdy a s čím za ním chodil lobovat za volnější podmínky v dodržování nočního klidu v době, kdy byl primátorem, ale nechce říct. Macura loni prodal podíl v hotelu Galavilla Boutique Hotel na Srí Lance, který spoluvlastnil s šéfkou festivalu Colours of Ostrava Zlatou Holušovou.

Zvukové vlny rozechvívají vnitřní orgány

Zhruba 500 metrů vzdušnou čarou od areálu Dolních Vítkovic jsou první obytné domy a sídliště. Jak se tady místním žije v létě, kdy je sezóna hudebních akcí? Při namátkových dotazech v půlce ledna si obyvatelé v okolí ulice Dr. Malého na hluk z letních kulturních akcí stěžují. „Když bývají akce do tří do rána, tak to ruší hodně, hlavně ty bubny. Nemůžu spát a ráno to už to nedospím,” říká sedmaosmdesátiletá paní Božena, která bydlí nedaleko kostela Don Bosco.

„V létě a na podzim je to šílené, začíná to už odpoledne,” přitakává nedaleko autobusové zastávky Petra Křičky další oslovená žena, která nechtěla zveřejnit své jméno. „Máme zavřená okna, i když je horko. Když můžeme, odjíždíme na chatu, ale když muž nemůže, tak jsem tady s ním a je to děsné,” rozhazuje rukama. Třiasedmdesátiletá žena bydlí v šestém patře jednoho z nedalekých výškových paneláků. „Slyšíme i zpívání, ale to dunění, to jde až do mozku,” míní. 

Že není daleko od pravdy vysvětluje Libor Ládyš, ředitel společnosti Ekola, která se zabývá měřením hluku. Ono “dunění” je nízkofrekvenční zvuk, jenž lidé vnímají, i když mají zavřená okna. Nízké frekvence se snadno ohýbají přes překážky, šíří se na větší vzdálenosti a dokážou proniknout i skrze okna a zdi. „Hodně nízké frekvence mohou mít vlnovou délku stejnou nebo srovnatelnou s rozměry vnitřních orgánů. Tyto vlny pak rozechvívají vnitřní orgány člověka, takže se cítí nepříjemně, má stísněné pocity,” vysvětluje expert působení zvuku. 

Venkovní koncert ale nemá prokázaně škodlivý vliv na zdraví lidí, kteří bydlí v okolí, protože jde o krátkodobý a proměnlivý zvuk. Podle lékařky Zdeňky Vandasové z Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu spíš narušuje “akustický komfort a životní pohodu”. Vliv na zdraví ale podle ní má dlouhodobé rušení spánku a obtěžování hlukem, což je situace, kdy je vysoce obtěžováno deset procent zasažené populace.

O rušení spánku kvůli akcím v Dolních Vítkovicích mluví například pan Tomáš, který žije v jednom z domů na Gajdošově ulici a v ložnici má okno, odkud vidí přímo na areál. Ani on nechtěl říct své příjmení. „Budí mě to nebo jsem vzhůru,” popisuje. Policii si ale nestěžoval. „Chápu, že to je práce,” dodává osmačtyřicetiletý muž, který si na hlasité akce už zvykl. I další oslovení mladí lidé, kteří bydlí v okolí, říkají, že jsou zvyklí. Na Gajdošově ulici je nicméně také dům s pečovatelskou službou pro seniory a hendikepované. 

Při anketě mezi obyvateli Vítkovic to vypadá, že se tady v létě nic neděje. Na festivalové dění si nestěžují ani lidé, kteří bydlí na začátku Ruské ulice. „Nás to neruší, naopak jsme rádi, že bydlíme tak blízko. Chodíme rádi na Colours of Ostrava, vždycky u nás spí všichni kamarádi,” říká například Veronika Štrbová. Oslovené obyvatelky domů na Jeremenkově ulici či Štítové kolonie také časté kulturní akce nevnímají jako hlučné. „Festivaly k Ostravě patří a těch pár dní to přežijeme,” mávne rukou žena, která bydlí v Šalounově ulici. 

Problém složitý podobně jako znečištěné ovzduší

Zhruba 530 metrů vzdušnou čarou od Dolních Vítkovic stojí pavilon “I” vítkovické nemocnice. Tady leží například lidé v přímém ohrožení života na ARO, děti na jednotce intenzivní péče a také ženy po porodu. Jednou z nich byla loni i paní Martina (nepřála si uvést své příjmení, redakce jej ale zná). Dítě porodila osm dní před očekávaným termínem, takže to vyšlo na týden, kdy byl festival Beats for Love. Z okna poporodního pokoje měla výhled na teplárnu, za kterou je areál Dolních Vítkovic. 

„Slyšela jsem to tak, jako by za oknem byla diskotéka. Venku bylo horko, takže buď jsem měla hluk a normální vzduch nebo jsem zavřela okno, měla jsem hrozné vedro, ale relativně klid,” popisuje sedmatřicetiletá žena, která před mateřskou pracovala jako administrativní pracovnice v dopravní firmě v Ostravě. Syna podle ní koncerty elektronické hudby nerušily, ale ona kvůli tomu měla problém se spánkem. S tím, že bude mít za oknem festival, se nicméně smířila a s personálem porodnice nic neřešila. 

Na poporodním pokoji neměla paní Martina klimatizaci a podobně jsou na tom i jiná oddělení v budově. „Pacienti mají otevřené ventilačky a hluk je samozřejmě v nočních hodinách ruší úplně stejně jako ostatní rezidenty. Nezřídka na toto téma od nich zaznamenáme menší stížnost, ale zatím jsem se nesetkala s ničím zásadním. Zkrátka tato atmosféra k létu patří a možná někteří pacienti díky tomu přijdou i na jiné myšlenky,” dívá se na to z jiného úhlu Nina Hrtanová, vrchní sestra chirurgického oddělení. 

Jak daleko mohou být slyšet koncerty a akce z Dolních Vítkovic, ale i z jiných míst, třeba ze Slezskoostravského hradu, se podle Ládyše z Ekoly nedá jednoznačně říct. Může to být několik stovek metrů, ale také několik kilometrů. Přenos zvuku je podobně složitý problém jako přenos znečištěných částic v ovzduší - záleží na mnoha faktorech. Ovlivňuje to třeba množství a podoba “překážek”, které stojí zvuku v cestě, podoba terénu nebo meteorologické podmínky, jako je teplota a tlak vzduchu, vlhkost či směr a rychlost větru a také to, jak moc je zvuk hlasitý. Hluk se může ještě zvýšit, pokud je v okolí vytížená silnice, jako například Místecká vedle Dolních Vítkovic. 

Obyvatelé Ostravy žijí podle poslední hlukové mapy z roku 2022 v neustálém hluku i bez festivalů a nočních akcí. Největším jeho zdrojem je doprava. Podle obecných hygienických limitů může hluk venku přes den dosáhnout maximálně 60 decibelů a v noci, tedy od desíti večer do šesti ráno, maximálně 50. Přes den je hlukem postižené prakticky celé město a Zdravotní ústav, který mapu zpracovává, spočítal, že v oblastech s hlukem nad 60 decibelů žije kolem 95 tisíc obyvatel z téměř 300 tisíc. Ani v noci si od hluku neodpočine více než 110 tisíc lidí. 

Analýza je součástí dvoudílného seriálu o hluku z kulturních akcí. Druhý díl si přečtěte ZDE.

Analýzu editoval Jakub Šídlo.

Prompt použitý v úvodní ilustraci: „An illustration for a news article that describes the issue of large music productions being held in the locality and the residents of the town suspecting it. feel free to indicate sound waves in the illustrations as they spread through the city. add some spotlights to indicate a concert in progress.”