Gigafactory jako strategická infrastruktura. Vláda chce pro investiční projekty zrychlené řízení

Text jsme 12. 4. 2024 v 11:20 aktualizovali o pozměňovací návrh k přidání podnikatelského parku Dolní Lutyně do strategických projektů státu a změnili jsme titulek.

Vláda pro stavbu gigafactory vybrala zemědělské pozemky mezi obcemi Dolní Lutyně a Věřňovice blízko polských hranic. „Tato lokalita splňuje náročná kritéria uvažovaného koncového investora projektu. Má dostatečnou velikost, je v blízkosti elektrárny Dětmarovice, což umožňuje dostatečný přívod technické infrastruktury. Zároveň je díky těsné blízkosti dálnice a železnice velmi dobře dopravně dostupná,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka pro server iRozhlas, který zprávu přinesl jako první. 

Hlavním důvodem, proč stát uvažuje o této oblasti v Moravskoslezském kraji, je tedy její rozloha a dopravní dostupnost. Jak uvádí CzechInvest, v Česku je vhodných lokalit pro výstavbu velké továrny pouze patnáct. 

Pokud si vláda s investorem plácne, odhaduje resort průmyslu, že by projekt mohl přinést investice v hodnotě až dvou set miliard a vytvořit na sedm tisíc pracovních míst. Jakým způsobem k těmto číslům došlo, ale ministerstvo nesdělilo. Na otázku, jestli si resort nechal vypracovat nějakou analýzu, odpověděl jeho mluvčí takto: „Ze zkušenosti s podobnými projekty vyplývá, že může přinést investice až ve výši 200 miliard korun a vytvořit až 7 tisíc pracovních míst,“ zopakoval mluvčí zmíněné odhady. Jméno investora vláda nechce prozradit, protože s ním uzavřela dohodu o mlčenlivosti. V médiích ale koluje informace, že by se mělo jednat o firmu Samsung. 

„Automobilový průmysl je jedním ze základů českého průmyslu. Nástup elektromobility je pro něj však velkou výzvou, na kterou je nutné zareagovat. Realizace gigafactory nám v tom může pomoci,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Podle Srnky vláda chápe projekt jako transformační příležitost nejen pro region. Lokalita u Dolní Lutyně je ale hned z několika důvodů problematická. 

Chráněná oblast 

Místním a odborníkům se nelíbí, že haly na ploše téměř tři sta hektarů mají být v místech, kde jsou teď pole a louky. Ty mimo jiné slouží jako přirozené protipovodňové pásmo, protože se do polí pravidelně vylévá řeka Olše. Podle biologa Lukáše Cholevy z Ostravské univerzity je problém také v blízkosti chráněné ptačí oblasti a evropsky významné lokality, kterou tam stát vyhlásil v roce 2007. 

„Jsem překvapen, že by si v dnešní době někdo z politických představitelů nebo investorů dovolil podepsat se svým jménem pod záměr, postavit v nivě řeky v bezprostřední blízkosti zvláště chráněného území nebo evropsky významné lokality nějaký průmyslový komplex,“ říká biolog. Podle něj bude takový projekt vyžadovat gigantická kompenzační opatření, která si jen těžko dokáže představit. „Navíc bude muset být celá stavba vyvýšená, aby nedocházelo k jejímu zatopení,“ dodává Choleva. 

Kraj v roce 2006 podepsal dohodu s ochranářskými organizacemi, ve které se zavázal, že v oblasti nikdy žádnou průmyslovou zónu nepostaví. Stalo se tak v souvislosti s plánovanou výstavbou automobilky Hyundai, která nakonec vyrostla v Nošovicích, ale ochranářské spolky se tehdy domluvily se státem, krajem a firmou na pravidlech a principech ochrany přírody nejen v Moravskoslezském kraji. 

„My jsme se podívali na mapu kraje, uviděli jsme oblast v Lutyni a chtěli jsme chránit ptačí oblast, kterou se tam stát chystal vyhlásit,“ popisuje Pavel Franc, který byl v té době jedním z hlavních představitelů ochranářských spolků, které nakonec takzvanou Deklaraci porozumění podepsaly. 

Nová dohoda

Spolky s krajem a se státem ale mezitím podepsaly novou smlouvu o spolupráci. Ta umožňuje zahájit průzkumné a přípravné procesy k novému projektu. 

„Pokud by z vypracované studie proveditelnosti vyplynulo, že realizace Průmyslové zóny Dolní Lutyně by vedla k celkovému zániku Ptačí oblasti, jakákoliv kompenzační opatření jsou v takovém případě vyloučena a strany nebudou činit faktické ani právní kroky v další přípravě a realizaci Průmyslové zóny Dolní Lutyně,“ uvádí se v dokumentu. K investici nemá dojít ani ve chvíli, kdy by stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny bylo kladné, ale signatáři by nebyli schopni se domluvit na kompenzačních opatřeních. 

Podle Jozefa Síkely je dohoda důkazem, že stát myslí investici vážně. Součástí projektu má být také analýza dopadů průmyslové zóny na okolní obce. „Od ní se bude odvíjet konkrétní podoba kompenzací,“ dodává ministr.

Vyvlastňování? 

Kromě ochrany přírody je dalším problémem vlastnictví pozemků pod plánovanou továrnou. Státu patří 60 procent území, zbývajících čtyřicet by musel získat od soukromých vlastníků. 

Primárně se s nimi chce resort průmyslu a obchodu domluvit. Na přímou otázku serveru iRozhlas.cz ale ministerstvo i CzechInvest nepopřeli ani možnost vyvlastňování. Většina potřebných pozemků patří zemědělci Miroslavu Slowiaczekovi, který se ale k projektu opakovaně odmítl vyjádřit. Na jeho pozemky má stát předkupní právo. Ve vytipované lokalitě je pak ještě několik majitelů betonových pevnůstek - takzvaných řopíků. Ti jsou připraveni vyjednávat. 

Vláda se teď pokouší lokalitu přidat do zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Ten mimo jiné vyjmenovává lokality, které vláda považuje za důležité pro rozvoj země - v současnosti jde například o podnikatelské parky Líně, Lazy, nebo Nad Barborou v Karviné. Přidat se má kromě Dolní Lutyně taky oblast Staříč II nebo armádní logistické centrum v Mošnově.

Zákon stanovuje pro strategicky významné a dopravní investice závazné lhůty čtyř let pro ukončení všech správních řízení. Zároveň rozšiřuje možnosti a zrychluje proces vyvlastňování.

Místní jsou proti 

Na konci března proběhlo první setkání obyvatel Dolní Lutyně se zástupci státu a kraje. Petr Očko z agentury CzechInvest během diskuze obhajoval postup státu. „Vždy se snažíme, aby nové investice mířily na brownfieldy, zájemci o zónu v Dolní Lutyni jsme je i nabízeli, a nejen tady v kraji, ale i jinde, jenže on má zájem o Dolní Lutyni,“ řekl podle serveru iDnes. 

Místním se ale záměr nelíbí. Zejména obyvatelé Věřňovic se obávají, že pokud by se investice uskutečnila, stane se jejich obec nedostupným ostrovem. Z jedné strany totiž vede dálnice, již na severu doplňuje přirozená hranice řeky Olše, z další strany by pak mohla stát zmiňovaná gigafactory a v její těsné blízkosti má ještě vyrůst vysokorychlostní železnice. 

Obyvatelé Dolní Lutyně pak kvůli projektu gigafactory sepsali petici a domlouvají se s obcí na vyhlášení referenda. Zastupitelé budou o jeho vyhlášení hlasovat 17. dubna. 

Text editoval Jakub Šídlo.